V centru historické části Karviné-Fryštátu stojí radnice s renesanční věží. Samotný Fryštát byl povýšen na město už kolem roku 1305. Strategicky výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest z Uher do severních oblastí Slezska až k Baltu ovlivnila prudký rozvoj řemesel i obchodu ve městě.

V centru historické části Karviné-Fryštátu stojí radnice s renesanční věží. Samotný Fryštát byl povýšen na město už kolem roku 1305. Strategicky výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest z Uher do severních oblastí Slezska až k Baltu ovlivnila prudký rozvoj řemesel i obchodu ve městě.

Zvláštností Fryštátu byla výsada práva vyššího soudnictví, kterou městu udělil roku 1447 vévoda Boleslav II. Těšínský. Soudní pravomoc byla svěřena dědičnému fojtovi, který byl při rozhodování ale podřízen městské radě. Dbal také na veřejný pořádek a potírání zločinnosti ve městě. K výkonu hrdelních rozsudků býval povoláván těšínský kat. Místní magistrát tu funguje už v roce 1496 a byl tvořen čtyřčlennou městskou radou v čele s purkmistrem. Do jeho pravomoci spadaly hospodářské záležitosti města, dohled nad vedením účtů pokladny, správa městského majetku a opatrování klíčů od městských bran.

Nejen vedení města, ale i trestání viníků
Počátky fryštátské radnice se datují k počátku 16. století. Vévoda Kazimír II. odprodal 22. března 1504 městské radě šenkovní dům Jaška Šlosara na náměstí ke zřízení radnice. Ta ale při požáru 1511 vyhořela. Kolem roku 1520 si pak na zbylých kamenných základech město postavilo novou renesanční radnici. Kvůli hrozícímu tureckému nebezpečí byla k radnici přistavěna v letech 1564 až 1569 vysoká renesanční věž s dřevěným ochozem a dvojitou bání. V prostorách přízemí radnice byla mučírna k provádění výslechů podle útrpného práva. Po požárech města v letech 1617 a 1781 byl vzhled fryštátské radnice, jak jej známe z Wernerovy rytiny města Fryštátu z r. 1735, narušen. Čtvrtý požár města roku 1823 radnici zničil do základů. Zdejší úřad si pak musel pronajmout několik místnosti v domě čp. 29 (dnešní restaurace Septima) na náměstí. Po znovuobnovení „spálené“ radnice v roce 1837 se budova otočila průčelím s hlavním vstupem a kamenným portálem, nad nímž byl do trojúhelníkového štítu vsazen městský znak s letopočtem 1605, do Fryštátské ulice. Radnice s renesanční věží v Karviné patří k zajímavým dokladům stavebně historického vývoje města. K jejím nejcennějším částem patří renesanční jádro se zaklenutými sklepy, renesanční věž s rodovým erbem těšínských Piastovců a zbytkem řetězu útrpného práva, ale také barokní zvon, vytvořený kolem roku 1720, a kovaná vrata radniční věže nesoucí stopy předchozích požárů.

Share