SNAD KAŽDÝ Z NÁS MÁ NĚKDY SNY, KTERÉ SE ZDAJÍ OPAKOVANĚ. MNĚ SE UŽ OD MLÁDÍ ZDAJÍ RŮZNÉ CESTOVATELSKÉ SNY. KDYBYSTE MĚ V NOCI PROBUDILI  A VYZPOVÍDALI, JSEM SCHOPNÁ VÁM POPSAT I ORNAMENT VELBLOUDÍ DEKY NA SAHAŘE. PO PROBUZENÍ ALE VĚTŠINOU ZE SVÝCH NOČNÍCH DOBRODRUŽSTVÍ NEVÍM NIC.
SNAD KAŽDÝ Z NÁS MÁ NĚKDY SNY, KTERÉ SE ZDAJÍ OPAKOVANĚ. MNĚ SE UŽ OD MLÁDÍ ZDAJÍ RŮZNÉ CESTOVATELSKÉ SNY. KDYBYSTE MĚ V NOCI PROBUDILI  A VYZPOVÍDALI, JSEM SCHOPNÁ VÁM POPSAT I ORNAMENT VELBLOUDÍ DEKY NA SAHAŘE. PO PROBUZENÍ ALE VĚTŠINOU ZE SVÝCH NOČNÍCH DOBRODRUŽSTVÍ NEVÍM NIC.

Takovým cestovatelem, který si své cesty vysnil a vymyslel, přesto stále provází malé i větší čtenáře svými dobrodružstvími, je Karel May. Každá generace začne stavět tzv. vigvam, shání si kohoutí pera na svoji originální čelenku, popřípadě mluví pravou indiánštinou: Atata húú – kupředůůůůů..
Pro tyto prázdniny volíme heslo: Překvapte sami sebe a zvolte něco nového a netradičního! Nechť Vás tento krátký článek o Karlu Mayovi inspiruje... Že německý spisovatel Karel May, který letos slaví dokonce dvojité výročí (25. 2. 1842 – 30. 3. 1912), své knihy postavil na výplodech fantazie, není dnes už žádné tajemství. Pocházel z chudé tkalcovské rodiny z Krušnohoří a stal se pronásledovaným už při studiu na učitelském semináři, kde odcizil několik svíček, tím byl ze semináře vyloučen. Jako pedagog byl zaměstnán jen pár měsíců. Údajný poměr s vdanou paní i drobná krádež vedly k prvnímu trestu za mřížemi a doživotní ztrátě diplomu.
V následujícím období se ocitl více než sedm let v opravdovém vězení za krádeže a podvody (ukradený kůň, odcizené kulečníkové koule apod.) Talent, fantazie a zájem o historii i zeměpis ho dovedly k napsání dobrodružných povídek. Původně jen časopisecká a sešitová tvorba se proměnila v kultovní cykly. Ty z Maye učinily nejčtenějšího německy píšícího autora své doby. S počtem více než 200 miliónů svazků se stal vedle Julese Vernea světově nejpřekládanějším tvůrcem tohoto žánru.
Pro hrdiny jeho románů nebyl problém cválat na mustangovi, nebo proplout na džunce (čínská plachetní loď) celý svět. Ve skutečnosti se ale Karel May nacházel postupně pod zámkem, policejním dozorem a bez pasu. I když jeho exotické romány vycházely z prostudovaných lexikonů, slovníků a map, je nepochybné, že všechno o indiánech, kočovných beduínech nebo čínských pirátech napsal v pohodlí své pracovny. Dodnes se v anotacích nových vydání jeho knih, nebo při uvádění klasických fi lmových „mayovek“ občas dočteme, že nikdy neopustil svou vlast. Opravdu nikde nikdy nebyl? Z Drážďan na Sumatru a zpět (1899–1900) Padesát tisíc marek byly tou dobou obrovské peníze, May je dokázal vydělat a nelitoval je utratit za svou velkou cestu. Plán na téměř rok a půl cestování vypadal takto: Egypt, Súdán, Arábie, Palestina, Persie, Indie, Čína, Japonsko a USA. Cestu ale bylo třeba změnit, Mayovi táhlo na šedesát a nebyl příliš zdráv. Na jednotlivých místech tedy často odpočíval řadu dnů i týdnů.
Pokud se minulá výprava délkou a exotičností dala označit za dobrodružnou, ba nebezpečnou, Mayovo objevení Ameriky byl jen výlet usedlého seniora. Cestovní kancelář Lloyd připravila manželům Mayovým šestitýdenní nenamáhavou cestu do Ameriky dle spisovatelových představ. Nebyl by to však May, aby nedopřál svým životopiscům trochu vzrušení. Mezi 29. zářím a 5. říjnem 1908 nejsou jeho zápisky z cest kompletní, takže by snad bylo možné uvažovat o rychlé cestě z amerického severovýchodu přes Colorado do Nového Mexika a přes Arizonu a Yellowstone zpět. Jeden fanoušek ze starých jízdních řádů dokonce vymyslel, že by se to dalo zvládnout. Navštívil tedy Karel May rodiště svého hrdiny – Skalisté hory? Ani náhodou! Spisovatel si často stěžoval na nevolnosti z dusna i vyčerpání, takže na Rio Pecos se už nedostal. Tato cesta ale posloužila k napsání posledního dílu Vinnetoua, kde popisy reálně spatřených míst kolem Niagary a připojenými snímky spisovatel navazoval na předchozí období svých dokonalých románových mystifi kací.
Ať Vám spisovatelův osud slouží jako příklad, že nic není beznadějné a začít uskutečňovat svůj sen lze i v pozdním věku.

Text a foto: redakce

Share