OSLAVA VELIKONOC MÁ U NÁS JEDNU ZVLÁŠTNOST, KTEROU JSME JINDE VE SVĚTĚ NENAŠLI. U NÁS SE PLETOU POMLÁZKY, ABY JIMI KOLEDNÍCI VYŠLEHALI, A TÍM „OMLADILI“ ŽENY A DÍVKY.

Tradice šlehání žen a dívek pochází již ze 14. století. Manželé a milenci tehdy šlehali své protějšky. Dívky šlehají, aby byly zdravé, svěží a ohebné. Přesně jako svázané proutky, kterými byly vyšlehány. Vdaným ženám zase koledníci šleháním vyhnali „zlý jazyk“. Smůlu měl ten, kdo ráno pozdě vstal, jelikož byl hozen do vody, nebo ho alespoň polili studenou vodou. Splést proutky uměl tehdy každý kluk. Dnes si metlu koupíte v obchodě ve všech velikostech, ale ti praví borci si pomlázku stále pletou sami! Koledníci u nás obcházejí domácnosti, ženy a dívky důkladně vyšlehají a za to dostanou pomlázku v podobě barevných vajíček, sladkostí, ba i menší finanční částku. Koledníci – muži většinou v každém domě ochutnají místní pálenku. Máme podezření, že díky tomuto zvyku nám dost prudce stoupá spotřeba alkoholu na obyvatele. Mnoho mužů totiž po pomlázce musí projít další den tzv. kocovinovou kůrou. Kromě pomlázky se zdobí vajíčka, pečou velikonoční beránci, domy a zahrady rozkvétají jarní travičkou, kočičkami a dalšími jarními květy.

   

A JAK SE SLAVÍ VE SVĚTĚ?

Anglie – zde chodí děti dům od domu a koledují velikonoční vajíčka.

Austrálie – v den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Bulharsko – před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a deset až patnáct vajec obarvených na červeno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který vajíčka doručí, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.

Dánsko – na Velikonoce vaří místní pivovary speciální velikonoční nápoj, který je mnohem silnější, než běžná piva. Děti zase píší dopisy se škádlivými verši. Místo podpisu dělají jen určitý počet teček, které odpovídají počtu písmen ve jméně odesílatele. Do dopisu se vkládá sněženka jako symbol první jarní květiny.

Francie – každý den v roce zvou věřící ke mši kostelní zvony. Mlčí jen od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. Prý odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty – vajíčka, kuřátka, zajíčci – padají dolů. Kluci a holčičky je pak odpoledne hledají v zahradách. A protože Francouzi milují čokoládu, obchody jsou zaplaveny čokoládovými vejci a zajíčky.

Itálie – kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. K jídlu se podává hlavně pečené jehněčí a preclíky.

Holandsko – o Květné neděli obchází děti farmy a sbírají vajíčka na velikonoční hry. Nosí přitom s sebou ozdobnou hůlku, tzv. velikonoční palmu, ozdobenou vlaječkami, skořápkami, pomeranči. Na Boží hod velikonoční se peče speciální sladký chléb s rozinkami a rybízem. Na Velikonoční pondělí se nejmenší děti snaží najít vajíčka schovaná v zahradách.

Mexiko – v předvečer Velikonoc po setmění zaplaví lidi ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata – papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí, nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

Německo – před Velikonocemi děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček nadělí barevná vajíčka. Ráno, na Velikonoční pondělí, je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a velikonočními dekoracemi.

Portugalsko – na Velký pátek se na velikých hranicích upalují slaměné panenky, které vypadají jako Jidáš a všichni si pochutnávají na velikonočních omeletách plněných slaninou. Na Boží hod velikonoční se podávají jídla především z kůzlat, jehňat nebo prasátek. Někde také koláče plněné několika druhy masa a vejci.

Rusko – při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu spolu s beránkem a mazancem. Také zdobí kraslice, které darují svým přátelům. Přitom se třikrát políbí na tvář a přejí si mnoho zdraví.

Švédsko – o Zeleném čtvrtku prý byla moc čarodějnic největší, takže bylo třeba chránit děti, aby je čarodějné babice neukradly a neodnesly na svůj slet. Proto jsou také březové metly, ozdobené na konci větviček barevnými peříčky, neodmyslitelnou velikonoční švédskou výzdobou.

Share