LETOS NÁM OSLAVA MASOPUSTU PŘIPADÁ NA 4. BŘEZNA, A TAK MÁME JEŠTĚ DOSTATEK ČASU VYMYSLET NĚJAKOU PĚKNOU MASKU, KTEROU PŘEKVAPÍME CELÝ PRŮVOD.

Tradiční masky znamenají smích a mohou parodovat a vysmívat se i různým nešvarům. Mohou parodovat třeba poslance (to by byl asi vděčný námět), souseda, starostu, ale i třeba nějaký film či seriál. Úkol masopustu byl jasný. Bylo potřeba pořádně nasytit všechny jedlíky a užít si dostatku jídla, na novou úrodu totiž ještě bylo třeba dlouho počkat. Další zásoby do spižíren nepřibyly až do Velikonoc. Takže doba masopustu je vlastně tradiční oslavou hojnosti před hubenějším obdobím. Z tohoto praktického důvodu, tedy že bylo dostatek jídla, se také konalo nejvíce svateb. Ve spížích bylo na takovou trachtaci dostatek zásob a masa ze zabíjaček a samozřejmě i na pořádnou výslužku. Lidé věřili, že svatba uzavřená v tomto období bude šťastná, a tak ji často oslavovali i několik dní. Konec masopustního období se dříve běžně slavil už od čtvrtka před poslední masopustní nedělí. Říkalo se mu tučný, protože proběhla tradiční zabíjačka, peklo se vepřové, jež se podávalo s knedlíkem, zelím a pivem. Pekly se také koblihy na sádle a Boží milosti. Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Konal se tzv. mužovský bál, kam nesměli svobodní mládenci a dívky, ale jen ženatí muži a vdané ženy. Pro děti odpoledne připravili rodiče dětský bál s muzikou. Vrchol masopustu začal v úterý maškarním průvodem. Průvody byly původně jen pro svobodné mladé muže a mladé ženaté muže, později se jich ale účastnila celá obec. Každá maska měla svůj význam a funkci. K nejtypičtějším maskám patřila maska medvěda, která byla spojena s plodností. Ta se mohla tancem a laškováním přenést nejen na ženu, ale i na celé hospodářství. Medvěda na provaze vodil medvědář. Postava žida byla symbolem zemřelých předků. Žid se průvodu sice účastnil, ale nemluvil, netančil, jen pobíhal mezi ostatními a trestal bičem. Nevěstu, cikánku, tanečnice a baletky obvykle představovali chlapci. K oblíbeným maškarám patřila bába nesoucí v koši dědka, nebo kůň − dva mládenci s plachtou a dřevěnou hlavou koně. Běžné byly i pohádkové postavy, čert nebo smrt. Masky představovaly i různá řemesla a profese – starostu, faráře, někdy i konkrétní osoby. Novější jsou masky zvířecí, velbloud, opice, kůň. Hospodář s hospodyní nabízeli průvodu občerstvení. Pivo, klobásy, kořalku, koblihy a cukrovinky. Přispívali také na muziku. Po obchůzce vsí se průvod dostal do hospody. Zde se konala taneční zábava, která skončila o půlnoci, kdy musely všechny nástroje utichnout a pochovala se basa. Do necek nebo prostřený stůl se položila basa pokrytá plachtou. Za ukrutného nářku pak byla basa slavnostně vynesena ven a pohřbena. Po tomto obřadu čas nevázaného veselí definitivně skončil a sousedé se rozešli domů. Následující den se vydali na ranní mši a pro popelec − křížek z popela na čelo, který jim připomněl marnost světa.

Masopustní dobroty

Česká kuchyně je mimořádná v tom, že lze z mála surovin vytvořit lahůdku. Hospodyně si musely vystačit se surovinami z vlastních polí a dvora. S bramborami, zeleninou, bylinkami, mlékem, máslem, tvarohem, sýrem, masem a sádlem. Prostě s tím, co na vsi bylo k dispozici na záhonu nebo ve chlévě, v kurníku, králíkárně. Vařily se i omáčky, které jsou dodnes chloubou české kuchyně. Proslavená svíčková, houbová, koprová, rajská. O masopustu byla nejoblíbenější omáčka křenová. Z vepřového masa se pak připravila celá masopustní hostina! Oblíbený byl masopustní hrnec, zabíjačkový guláš z plecka nebo kýty a jater. Základem bylo opravdu hodně cibule na sádle pečené, důležité pak také dobré koření.

 

RECEPTY:

Zabíjačkový guláš z plecka nebo kýty

Potřebujeme:
• 1 lžíci sádla • 50 g slaniny • 3 cibule • 400 g vepřového plecka nebo kýty • 400 g vepřových jater • 4 stroužky česneku • sladkou i pálivou mletou
papriku • majoránku • sůl, pepř • střídu ze dvou krajíců chleba

Na rozehřátém sádle rozškvaříme slaninu nakrájenou na kostičky. Cibuli nakrájenou nadrobno osmahneme na sádle se slaninou. Omyté maso nakrájené na kostky ze všech stran zprudka opečeme v cibulovém základu. Směs okořeníme mletou paprikou, podlijeme vodou, opepříme a přidáme prolisovaný česnek. V polovině dušení přidáme omytá játra nakrájená na kostky, zahustíme nadrobeným chlebem, podle potřeby znovu podlijeme a zvolna dusíme. Nakonec guláš osolíme, okořeníme majoránkou a dochutíme podle své chuti. Podáváme s houskovým či chlupatým knedlíkem nebo chlebem.

Masopustní pekáč

Potřebujeme:
• 500 g vepřového bůčku, případně krkovice • 4 klobásy • 500 g uzené krkovičky nebo jiného uzeného masa • masový vývar • sůl, pepř

Maso nakrájíme na plátky. Plátky bůčku osolíme, opepříme, vložíme do pekáče, podlijeme částí vývaru a pečeme v troubě 20 minut, během pečení jedenkrát otočíme. Klobásky a plátky uzeného masa přidáme k bůčku, dolijeme vývar a dopékáme, až je maso měkké. Na jednu porci připravíme plátek bůčku, plátek uzeného a jednu klobásku. Podáváme s dušeným kysaným zelím a brambory.

 

TEXT: REDAKCE, FOTO: ARCHIV REDAKCE

Share