Dvougenerační výstava obrazů malíře Pavla Raszky a jeho vnučky, výtvarnice Moniky Kočendové.

„Dědu jsem viděla jen jednou v životě. Bylo léto roku 1979 a mně bylo třináct let. Setkali jsme se na chalupě v Beskydech. Postavil ji krátce před válkou na samotě v lesích pod Pustevnami. Pro sebe, svou ženu a malou dcerku, mojí mamku. Vodu do chalupy přivedl neuvěřitelným systémem z horského potoka. Elektřinu vyrábělo větrné dynamo. Maminka tam prožila celé své dětství. Vodní systém už většinou nefunguje. Z dřevěné vrtule zbyla na půdě jen jedna veliká lopatka.

Přesto se sem mamka dodnes na celé léto vrací… omládnout. Scházeli jsme tenkrát prudkou kamenitou cestou. Děda seděl na terase v pohodlném lehátku. Když nás uviděl, pomalu se zvedl. Mluvil tiše. Byl po operaci hrtanu. Důsledek jeho kuřácké vášně… a zanedlouho pak i smrti. Líbil se mi, ale styděla jsem se ho. Vykala jsem mu. Byl především krajinář. Příroda ho inspirovala. Na svých cestách s mojí babičkou ale maloval i města, moře a lidi. Když kreslím, mívám pocit, že stojí někde za mnou a dívá se. Ahoj, dědo.“

http://www.nrpraha.cz/program/854/ahoj-dedo/