KDY SE SLAVÍ MASOPUST? Datum si vypočtete klidně sami.

0
11800
MASOPUST JE POHYBLIVÝ SVÁTEK, ALE JEDNO JE JISTÉ. KONČÍ PO NĚM NADVLÁDA ZIMY A ZAČÍNÁ JARO.

Masopust je období od svátku Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy (Škaredé středy), od které začíná postní období. Název Popeleční středa je odvozen od tzv. „udílení popelce“. Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcených na Květnou neděli předešlého roku. Popeleční středa je ale svátek pohyblivý, bez pevného data. Může připadnout na začátek února a v dalších letech třeba až na březen. Takže Masopust trval v jednom roce jen měsíc a v jiném skoro dva. Stanovení termínu závěrečného dne Masopustu, tj. masopustního úterý, den před Popeleční středou, je tak trochu matematicko–astronomická úloha.

V kalendáři se vyhledá datum, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto zjištěném prvním jarním úplňku.

Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopustní úterý je jeden den před Popeleční středou.

I když je Masopustní úterý pohyblivý svátek, traduje se k němu i řada pranostik: Masopust na slunci – pomlázka u kamen, konec masopustu jasný – len krásný,krátký masopust – dlouhá zima.

Masopust neboli fašank je rozverný svátek, provoněný dobrotami, pečeným masem a pálenkou, potřebnou pro zahřátí při obchůzce v mrazivém povětří. Je to také tradiční čas zabíjaček. Masopust začíná 6.ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Obcemi nebo městy chodí v té době fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Počátky masopustu a masopustního reje masek najdeme v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv.saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově.

Oslava Masopustu je také zařazena do nehmotných památek Unesco.

Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Masopustní průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), večer se koná taneční zábava.

 

TEXT A FOTO: REDAKCE