Co ještě, ještě, ještě pod stromeček? Děsnou psinu v knížce či v audioknize.

0
1739

Před lety se den co den těšily tisíce příznivců facebookové stránky Egon – z mýho deníčku na stížnosti a stesky starého německého ovčáka Egona s neodolatelným pohledem, kterého rád fotil známý fotograf Miroslav Zajíc. Možná i vy. Zřídila ji pro zábavu Petra Baďurová a když nečekaně tento pes odešel do psího nebe, slíbila fanouškům, že jednou ty psí příběhy vydá knižně. A svůj slib naštěstí splnila.

Předloni poprvé knihu vtipně představil v roli psa Egona herec Národního divadla Ondřej Pavelka ve videu na crowdfundingovém portále Hithit, kde Petra hledala podporu, a dokonce si u toho i zaštěkal. Projekt měl nebývalý úspěch a na podzim jí pak knihu Egon: Děsná psina, ve které psí senior líčí svérázným psím jazykem historky o své nesnesitelné paničce a shovívavém páníčkovi, parádně vysadilo s černobílými fotografiemi studio Carton Clan a vydalo ji Nakladatelství Titanic Praha. Kniha pak byla představena v samém centru Prahy na Novoměstské radnici. Nechal ji postavit český panovník Karel IV., který se narodil ve stejný den jako protagonista knihy, pes Egon Ort Bohemia, 14. května. Křest proběhl za účasti tří stovek milovníků psů, literatury a mnoha známých osobností, kteří si užili na vlastní oči psí kousky dobrmanky Karin Antis a několikanásobné mistryně ČR v dogdancingu Šimony Drábkové či ukázky práce psovodů Ostrahy letiště Václava Havla včetně střelby. Kmotrem knihy je i Egonův veterinář, ortoped MVDr. Lukáš Duchek a místo šampaňského ji pokřtily sliny krásného německého ovčáka Harta Jipo-Me ze Záchranné brigády kynologů Praha, který se před pár dny bohužel vypravil za „duhový most“.

Po knize se ihned zakouřilo, zaujala i Český rozhlas a loni z ní na ČRo Dvojka předčítal vybrané kapitoly herec Igor Bareš. Psí role se ujal výtečně, rozhlasová četba měla u posluchačů mnoho ohlasů, proto ji letos Radioservis vydal jako audioknihu a v říjnu Igor Bareš dělal psí oči na své fanoušky, kteří si přišli pro podpis na jeho autogramiádu, Petra jim prozradila, které historky se skutečně staly a oblíbený herec jako správný pes též zaštěkal. Společně přivítali i dívku na invalidním vozíku, která vážila dlouhou cestu, aby si nechala knihu a CD podepsat a pár dní předem si dokonce byla vyzkoušet, jestli se s vozíkem vejde do dveří prodejny.

Díky skvělému hlasu Igora Bareše je poslech audioknihy stejně skvělým zážitkem, jako úspěšná již několikrát dotiskovaná kniha. Historky jsou určené nejen pejskařům, ale i těm co psy příliš nemusí a nadšené jsou z ní i starší děti. Na své si přijdou i milovníci ironie, nadsázky a fonetiky.

Petra Baďurová byla náruživým pejskařem po půl století, již několik let ale žádného psa nemá. A to je pro milovníky psů něco zcela nepředstavitelného. Zeptali jsme se jí tedy, jak je možné, že pejskařinu hodila na hřebík.

Samozřejmě ani já jsem si to bok po boku psů představit nedovedla a nevěřícně kroutila hlavou, když jsem se s někým takovým setkala. Jako když žijete v nádherném mezonetovém bytě se všemi vymoženostmi moderní doby a pak se ze dne na den máte přestěhovat do rozpadlého zahradního domku bez elektřiny a vody. Přišlo to prostě nějak samo a náhle. Nejsem typ, který se se psím parťákem rozloučí a hned druhý den si jede pro nového. Chvíli totiž musím tesknit a štěně je zlobivý živý tvoreček, který dobře vnímá všechny lidské emoce, takže si nezaslouží, aby nad ním člověk brečel, smutně vzpomínal na jeho předchůdce anebo ho srovnával a tím ho mátl. Patrně to byly tedy obavy a v mém věku i kapka touhy po klidu, protože jsem byla magnet na psí choroby, a ačkoliv stáří je nejdojemnější fáze psího života, poněkud se táhne a přináší i krušné chvíle. Navíc jsem s tím svým magnetismem přitahovala patrně snad všechny nezodpovědné týpky na ulici, takže se hromadily i všemožné nepěkné zážitky s nevychovanými psy, které mě už unavovaly a chtěla jsem si chvíli odpočinout. Jen se to nějak protáhlo. A tak dnes o psech jen píšu, fotím je, někdy toho zneužijí moji přátelé, a tak jim je venčím a o dalším vlastním psovi sice někdy přemýšlím, ale zatím se k tomuto rozhodnutí, které člověku převrátí život naruby na mnoho let, nechystám.

Kniha Petry Baďurové a nová audiokniha namluvená Igorem Barešem s jeho rozhlasovou četbou by vám neměla chybět pod stromečkem. Audioknihu seženete v Praze v prodejně ČRo a na e-shopu www.radioteka.cz, kde je možno si ji i stáhnout ve formátu mp3 a abyste nekupovali zajíce v pytli, naleznete tam rovněž krátké ukázky. Tištěný titul si můžete koupit e-shopu www.kosmas.cz, či v knihkupectví, v Praze v prodejně ČRo na Vinohradech a s originální záložkou ve tvaru německého ovčáka pak na klinice Vetcentrum Stodůlky a na e-shopu www.regeldog.cz .

Krátká ukázka z knihy, kterou též skvěle čte Igor Bareš v audioknize:

„On se ale musí naučit bejt doma sám,“ řekla páníčkovi po prvnim nezdařenym pokusu. „Je nejvyšší čas. S tím se musí začít hned od začátku. Nechci tady žádnýho závisláka,“ rozkazovala. „Co když někdy budem muset někam odejít? Co víš, co se může stát. Musíme to nacvičit. Nejde ho nechat doma jen tak. Z ničeho nic. Bez tréninku. To by brečel. Řval by po baráku. Toho ho musíme ušetřit,“ dělala se. Jako by zanedbání povinný péče mohlo bejt k mýmu užitku. „Nácvik musí bejt postupnej. A začít s tím musíme kdy? No zrovna teď! Stromek se ohejbá, dokud je mladý. Starýho psa pak už novým kouskům nenaučíš. Posloucháš mě vůbec? Mohl by sis o tom něco přečíst sám, a nemusela bych tě poučovat. Třeba tohle. Hartlova Výchova a výcvik psů služebních plemen. Je to starý, ale dobrý, i když dost svazarmovský. Ovšem skvěle popsaný. Polopaticky. I pro laiky. Pro nováčky nezasvěcený,“ ukázala na horní polici, kde se mezi jinejma knihama skvěl bílej hřbet. „Prostě ho vyvenčíš, unavíš, obložíš hračkama a můžeš mu pustit televizi. Nebo rádio.“ Páníček přikejv, natáh se a zmačknul na rádiu čudlik. „Ježišmarjá, né tak nahlas! Copak je hluchej? Možná ty jsi hluchej. Ale moh bys vědět, vo co maj šelmy psovitý lepší sluch než my. Prostě to pouštěj jen tak trochu. Pijánko. Jako kulisu. A ne tuhle blbou kántry stanici. Prej že je uklidňuje vážná hudba, píše Hartl. Mozart. Schubert. Ludwig van Beethoven,“ naváděla páníčka ke krutýmu tejrání. „Zpočátku vodejdem jen na chvilinku, pak se to bude prodlužovat, chápeš? A žádný loučení. To je základní chyba! Sleduj,“ vystrčila pána ze dveří a zavřela je zvenčí…

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here