Odvážný cestovatel, nebo hazardér se životem?

0
687

Bylo to v roce1965, kdy se v Austrálii pracujícímu Velšanovi moc zastesklo po domově. Brian Robson se do Austrálie dostal v roce 1964 a začal pracovat pro dráhy ve státě Victoria. Brzy si ale uvědomil, že to pro něj nebyla dobrá výměna a začalo se mu stýskat po domově. Letenka domů stála tehdy 700 liber, ale Robson vydělával týdně necelých 40 liber.

Po 11 měsících tedy dospěl k netradičnímu řešení: domů se nechá poslat v bedně jako balík, což vyjde levněji než letenka. Pomoci mu k tomu měli dva jeho irští přátelé, se kterými se u australských drah setkal. „Jsem si na 99 procent jistý, že se jmenovali John a Paul“ věří Brian. Je to dávno, jejich příjmení si už Brian bohužel nepamatuje, přesto se snaží je najít. Právě John s Paulem se mu rozhodli pomoci. Irové Briana nacpali do dřevěné bedny o velikosti metr krát metr krát šedesát centimetrů a zatloukli zavazadlo hřebíky. Dovnitř si Brian vzal jen pokrývky, baterku a zpěvník Beatles. Let měl trvat 36 hodin. John s Paulem bednu v pravou chvíli na letiště odvezli a nechali poslat. Na bednu umístili nápisy „touto stranou nahoru“, bedna ležela ale pohozená naopak.

Brian tak skončil hlavou dolůtéměř celý den, než bednu naložili do letadla. Tím ale obtížná cesta neskončila. Letadlo do Londýna mělo zavazadlový prostor plný, proto bednu s Brianem naložili do letadla PanAm a letěla do Londýna přes celou Ameriku. Cesta byla opravdu obtížná. Jak popsal Robson, v nákladním prostoru bylo nejdřív horko k zalknutí, pak měl pocit, že zmrzne. Na cestu měl s sebou pár sušenek a lahvičku vody. Téměř veškerou vodu se mu kvůli otřesům podařilo vybryndat. Brzy Brian ztratil pojem o čase, střídavě upadal do mdlob. Letadlo společnosti PanAm přistálo v Los Angeles, o čtyři dny později bednu s označením „počítač“ mířící do Londýna prohlíželi celníci. Jeden z nich se zvědavě podíval dírou v bedně dovnitř zrovna ve chvíli, kdy tam  byl obličejem přitisknutý i Brian.

Po výslechu a lékařském vyšetření byl propuštěn a společnost PanAm mu nabídla jedno ze zbývajících míst v první třídě v letadle, které ten den odlétalo do Londýna. Zpráva o jeho dobrodružství se rychle rozkřikla a podle novinových zpráv se musel Robson při cestě do letadla prodírat davy příznivců, kteří mu přáli šťastnou cestu. V Austrálii pak proběhla rozprava o tom, jestli mají mladého muže trestně stíhat. Nakonec se ale stíhání neuskutečnilo. Ani Brian tehdy neměl tušení, zda taková doprava je legální. I proto u výslechů ani při rozhovorech nezmínil jména svých kamarádů. Teď po desítkách let se rozhodl vydat vzpomínkovou knihu CrateEscape a chtěl by se s Johnem a Paulem setkat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here