SOKOLNICTVÍ, VERBUŇK, MASOPUST, JÍZDA KRÁLŮ A TAKÉ LOUTKAŘSTVÍ

0
1121

Kromě hmotného dědictví je v České republiky do památek Unesco zapsáno i několik nehmotných kulturních dědictví. Můžete se s nimi setkat při různých slavnostech, oslavách a zábavách.

Slovácký Verbuňk
Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Vyskytuje se v jihovýchodní části Moravy, na Slovácku. Verbuňk je součástí přirozených tanečních příležitostí (hody, zábavy), rozlišuje sedm typů, existuje ale také v pódiové formě.

Sokolnictví
Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Sokol je přizpůsoben k lovu kořisti a kořist vyvinula mnoho způsobů, jak mu uniknout. Sokolnictví je považováno za velmi empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že jejich dravci i lovená zvěř musí být zachována pro další staletí. Nominace sokolnictví byla rekordní v počtu zemí, které ji na seznam navrhly: Belgie, Česká republika, Francie, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty, Sýrie a Španělsko.

Masopust-vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají již po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová). Masopustní masky mají svoji tradiční
podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Masopustní průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), večer se koná taneční zábava.

Jízda králů
Jízda králů je lidový obyčej doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané. Má tradicí ustálený průběh obřadního průvodu, aktéry i dobu konání, která dříve připadala na pohyblivé svatodušní pondělí. V této době se koná v pevných termínech, obvykle v neděli.

V čele skupiny jedou obvykle vyvolávači, za nimi pobočníci s tasenými šavlemi, kteří mezi sebou vedou krále malého dosud nedospělého chlapce s růží v ústech. Za nimi pokračují další vyvolávači a jezdci. Král a pobočníci jsou oblečeni v ženském obřadním oděvu, ostatní jezdí v obřadním oděvu mužském. Celá družina na ozdobených koních projíždí obec, zastavuje se u domů a jezdci pronášejí k lidem krátké veršované provolání -pochvalná či žertovná. Za svůj výkon jsou odměňováni především peněžitými dary, které jim dárci vkládají do pokladničky nebo do jejich vysokých bot.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here