VÁNOČNÍ TRADICE NA PŘÍBRAMSKU

0
337

Už na počátku 17. století obcházely dvojice řádových kněží obce na Příbramsku s malými skříňovými jesličkami. Betlémářská tradice se tu drží dodnes.

Jesličky bývaly v každé hornické chalupě, nejčastěji byly dřevěné, tenkrát v akci. Tato betlémářská řezbářská tradice vydržela do dnešních dnů díky lidem ze Spolku příbramských betlémářů, kteří neúnavně rok co rok vyřezávají a staví svoje figurky. Jesličky dokáží vměstnat i do skořápky vlašského ořechu. Svoje figurky opět vystavují v tomto vánočním čase na Svaté hoře v Příbrami od 19. prosince do 6. ledna 2019.

Hornický betlém, neboli štufnverk

Na Příbramsku si svoje betlémy vyráběli i horníci. V modelu Anenského dolu, který pochází z počátku dvacátého století, představuje díky elektrickému pohonu v akci všechny postavičky horníků, pomocníků i jedoucí vozíky i poťouchlé permoníky. Tento štufnverk, který v průřezu ukazuje klasické důlní dílo od povrchových staveb až po důlní chodby, je skutečnou raritou. Oválná stavbička,vyrobená ze dřeva a lepenky je ozdobená drobnými kameny, které se v dolech těžily.

Štědrovečerní lahůdky

Ještě dnešní osmdesátníci, potomci rodáků z hornických chalup v Podlesí a na Březových Horách v Příbrami vzpomínají, jak se tady hodovalo na Štědrý den. V ošatkách byla jako koleda jablíčka, vlašské ořechy a křížaly. K večeři byl kuba, jídlo z vařených krupek, hub, česneku, sádla a cibulky. Pak následovala černá omáčka. Ta se vlastně připravovala celý podzim. Nejdřív bylo třeba připravit sirup z řepy, nasušit švestky a uvařit povidla. Stejně tak jako byl pro hornickou rodinu obřad Štědrý večer, bylo obřadem také vaření černé omáčky. Základem do hrnce byla kořenová zelenina, bobkový list a nové koření, k tomu se po uvaření přidaly sušené uvařené švestky, rozinky a mandle, omáčka se zahustila nastrouhaným perníkem a řepným sirupem. Potom se polévka zalila asi půl litrem černého piva, a nakonec se daly v omáčce uvařit kousky ryby. K omáčce se přikusovala vánočka. Pak se jedly vdolky, které hospodyně pekly na kamnech, pomazané švestkovými povidly a sypané nastrouhaných perníkem.

Lahůdkovou sladkostí byla pracharanda, což byly vyloupané vlašské ořechy roztlučené v hmoždíři spolu s cukrem. K tomu všemu se pilo pivo a punč. Ke koloritu podlesského a březohorského Štědrého večera patřili i pastýři a koledníci a půlnoční mše, které se sloužily na Březových horách vždy o půlnoci hned ve dvou kostelích, jednak v prokopském a jednak v kostele sv. Vojtěcha.

Česká mše vánoční ve Starém Rožmitále

S velkou úctou udržují ve Starém Rožmitále jedinečnou tradici svého kantora Jakuba Jana Ryby, regenschoriho ve zdejším kostele Povýšení sv. Kříže, autora České mše vánoční. Poprvé zazněla pod klenbou tohoto venkovského kostelíka roku 1796. Její provedení ve zdejším chrámovém prostoru je vždycky neobyčejným zážitkem dodnes. Nejpůsobivější je zcela jistě na Štědrý večer, když zpěv doprovázejí varhany, na které hrával sám autor.

 

FOTO: Klára Posekaná

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here