JAK SE SLAVÍ VELIKONOCE U SOUSEDŮ A JINDE

0
2125

Většina z nás se těší na prožití velikonočních svátků doma s rodinou. Upečeme mazance, beránka, pánové schovávají ručně pletené a důkladné metličky, abychom jim my ženy neuschly. Děti se zase těší na koledu, kdy jsou kromě nabarvených a zdobených vajec obdarovány i sladkostmi a možná, že zachrastí i nějaké korunky.

Většinou je tedy trávíme doma u kamarádů, či na chaloupce. Proto si myslím, že nás bude zajímat, jak oslavy pojímají ostatní evropské státy.

VELIKONOCE VE ŠPANĚLSKU
Velikonoce platí ve Španělsku za největší svátek a tak oslavy jsou opravdu pompézní. Než začnou samotné Velikonoce, pořádají se v únoru po celé zemi karnevaly, je to podobné, jako když se u nás pořádá masopust. Všichni vyjadřují svou radost nad ukončením zimy a připravují se na období půstu. Hudba, tanec, barvy, převleky a zábava. To jsou hlavní rysy karnevalů. Jejich nezbytnou součástí je volba krále a královny karnevalu, která probíhá hned na počátku.

Popeleční středou celé veselí končí pohřbem sardinky. Sardinka – vyrobená v nadživotní velikosti je symbolem zimy a jedná se o španělskou obdobu pochování basy. Hlavní oslavy Velikonoc se koncentrují do období mezi Květnou a Velikonoční nedělí, proto se ve Španělsku používá spíše název Svatý týden (Semana Santa), než Velikonoce. Během celého týdne od brzkých ranních hodin ulicemi města chodí procesí kajícníků.

Účastnit se těchto procesí je pro každého občana ctí. Část procesí tvoří tzv. nazaretští. Poznáte je v procesí okamžitě, na hlavách mají čepice, které připomínají tak trochu Ku Klux Klan. Toto oblečení ale pochází z historie, z doby inkvizice, kdy potrestaný hříšník musel nosit jako symbol pokání tuto čepici a plášť.

Někteří nazaretští pak i dnes kráčejí bosí, aby tak zdůraznili své pokání. V rukou drží svíce. Obzvláště v noci mají tato procesí velice tajemnou až strašidelnou atmosféru. Dalšími členy procesí jsou nosiči, kteří nesou oltář se sochou Ježíše Krista, Panny Marie nebo Umučení Krista, mnohdy velice rozměrný a těžký, který je slavnostně vyzdoben. V procesí jsou také lidé převlečení za biblické postavy a během dne hrají pašijové hry. Každé procesí je doprovázeno svou vlastní hudbou, která dotváří charakter celé události. Každá městská čtvrť vysílá své vlastní procesí. To pak celý den chodí ulicemi města a soutěží mezi sebou o nejkrásnější oltář, o nejlepší hudbu nebo o nejkrásnější sutany. Charakter těchto oslav se liší podle toho, kde se zrovna nacházíte. Na severu Španělska se oslavy konají v tragičtějším duchu, kdežto na jihu poloostrova se klade důraz na radostný pocit – na zmrtvýchvstání Krista.

Vždycky ale platí, že se Španělé nestydí za své emoce. Stává se třeba, že vás na ulici minou ženy oděné v tradičních černých šatech se zdobnou pokrývkou hlavy. Dávají tím najevo svou účast s bolestí Panny Marie během Kristovy smrti.

Nejproslulejší oslavy Svatého týdne se konají v Seville. Pro lepší výhled jsou na náměstích postavené tribuny, na které si můžete koupit lístek, aby vám nic neuniklo. Ceny lístků se liší a mohou se vyšplhat i na několik stovek eur. Průvod ale určitě uvidíte i bez vstupenek na tribunu. Možná vám jen bude chvíli trvat, než si najdete místo s nerušeným výhledem. Jestli máte raději komornější oslavy navštivte jiná města –např. Málagu nebo Valladolid.

Během Velikonoc je většina obchodů zavřená, otevřené bývá v pekárnách. Restaurace ale slaví a vaří o sto šest. Španělé využívají svátky k setkávání s rodinou, často tedy doslova praskají ve švech.

Jídlo je po únorovém karnevalu koncipováno tak, aby si lidé trochu odpočinuli. Na jídelníčcích tak najdete především ryby, luštěniny a zeleninu. Tradičním pokrmem je dnes solená treska, ryby byly v době půstu povolené ale dříve byl problém sehnat čerstvé ryby a tak se jedla nasolená treska.

Ve Španělsku si také pochutnáte na mnoha druzích sladkého pečiva – kosti světce , které jsou vyrobené z marcipánu a naplněné krémem, postní koblížky, anýzové věnečky, nebo velikonoční pletenec, do kterého jsou vtlačená natvrdo vařená vejce.Uvnitř pletence je figurka Marie, Josefa nebo Ježíška. Pletenec symbolizuje rodinnou pospolitost, kontinuitu a znovuzrození.

VELIKONOCE VE FRANCII
Na rozdíl od Španělska nemají francouzské Velikonoce výrazný náboženský podtext a jsou především ve znamení vynikající francouzské kuchyně. Tradičním velikonočním jídlem je jehněčí maso v různých úpravách. Francouzi si kromě dobrého jídla dopřávají i množství sladkých pochoutek z čokolády a marcipánu. Rozdávají si drobné dárky a děti se těší na hledání speciálních sladkostí v domě nebo na zahradě, které ale ve Francii neschovává zajíček, ale rozhazují je zvony cestou z Říma.

Palmová neděle se nazývá le dimanche des Rameaux a lidé si v kostele nechávají posvětit kočičky nebo jiné větvičky jarních stromů. Připomínají si tak Kristův vjezd do Jeruzaléma. Velký Pátek – Vendredi Saint – připomíná jeho ukřižování. V celé Francii nezvoní zvony, protože podle legendy odlétly do Říma, kde se naplní vejci a při zpáteční cestě je rozhazují do zahrad a domů. Výjimkou je Alsasko, kde se udržela německá tradice a vajíčka schovává dětem bílý zajíček.

V pondělí ráno tak hledají všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě barvená slepičí a také čokoládová vajíčka. K pondělnímu obědu se ve Francii servíruje různě upravené jehněčí či vepřové maso. Jehněčí zde symbolizuje obětního beránka. Podává se také jarní zelenina – chřest a fazolky, hrášek či sladký beránek a ovoce.

Vejce pro Francouze symbolizuje zrození a bohatství. Velikonoční tradice obdarování vejci se ujala na francouzském dvoře až v 16. století. Začal ji král Ludvík XIV., který rozdával na Velikonoce svým blízkým velká zlatá vejce.

Francouzi se na Velikonoce baví i provozováním nejrůznějších her. Oblíbené je kutálení syrového vejce z mírného svahu. Ta, která se dokutálí až dolů celá, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Syrová vejce také vyhazují do vzduchu, komu vejce dopadne na zem poslední, vyhrává.

Ve Francii můžete potkat o Velikonocích lidi s papírovou rybou na zádech. Pokud někoho takového potkáte, pak jste potkali osobu, která se stala terčem velikonočního vtípku. Cílem je připevnit nepozorovaně papírovou rybu na záda každému, kdo se ocitne ve vašem okolí.

VELIKONOCE V ANGLII
Anglické Velikonoce – Easter – mají původ svého pojmenování ze skandinávského slova Eostur, které označuje jaro, případně i od jména saské bohyně úsvitu Eastre.

Důležitým dnem pro oslavy Velikonoc v Anglii je Masopustní úterý, kterému se také říká palačinkový den – Pancake Day. Přesný důvod, proč se v tento den připravují palačinky, není znám. Pořádají se i palačinkové závody. Ve městě Olney, který se koná na památku hospodyně, která v ten den pekla palačinky a když zaslechla zvon, zvoucí ke zpovědi, vyběhla ven v zástěře a s pánvičkou v ruce. Závodu se podle tradice smí účastnit jen ženy v sukních se zástěrou a čepečkem na hlavě, které v ruce drží pánev s rozpáleným olejem a palačinkou. Přesně v 11:55 závod startuje na tržnici a účastnice se snaží co nejrychleji zdolat vzdálenost 375 metrů ke kostelu, během cesty musí palačinku třikrát otočit ve vzduchu, pak jí odevzdají zvoníkovi a dostanou polibek. Podobná tradice se drží i ve škole v londýnském Westminsteru. Zvoník odvede přesně v 11 hodin skupinu chlapců na hřiště, kde na ně čeká kuchař s velkou palačinkou na pánvi. Na povel ji vyhodí přes pětimetrovou překážku a chlapci se z ní snaží utrhnout co největší kus, kdo vyhraje, dostane finanční odměnu.

Ve školách se setkáme i s tradicí Easter Bonnets, která dělá čest anglické kloboukářské tradici a speciálně vyrobené kloboučky by se měly nosit na nedělní sváteční bohoslužbu. Původně ženy chtěly po období postního odříkání něco pěkného na sebe i u nás si pořizujeme něco nového, aby nás „nepokakal beránek“. V současnosti se kloboučky vyrábí z papíru a zdobí se jarními motivy květin, vajíček, zajíčků, kuřátek, o nejkrásnější klobouček se pořádají soutěže.

V Anglii se ujala také tradice vaječného lovu, podle které velikonoční zajíček poschovával vajíčka po domě a po zahradě. Tato vajíčka jsou většinou čokoládová a děti se nemohou dočkat, aby je vyrazily hledat.

S pletením pomlázek se nesetkáme ale i tady můžeme nalézt také malé velikonoční násilí. Druhé pondělí po Velikonocích přivážou ženy své manžely k židli a vymáhají drobné mince jako výkupné. Muži jim to druhý den oplatí stejně, ale žádají polibek.

Také Irsko slaví Velikonoce podobně, ale zdejší nejvýznamnější den je Velký pátek. Při této události se nehodí pracovat. Je zakázáno pálit dřevo, rybařit nebo zabíjet chovná zvířata. O víkendových oslavách se pořádají taneční soutěže o velikonoční koláč a závody v koulení vajíček z kopce dolů. Každý Ir si najde svá speciální vejce označené křížem a musí alespoň jedno sníst.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here