ZAHRADY STRAHOVSKÉHO KLÁŠTERA ROZKVÉTAJÍ

0
1237

V květnu všechny zahrady pučí a rozkvétají. Málokdo však ví, že k zahradám Strahovského kláštera patří Velká strahovská zahrada společně se zahradou Konventní, Opatskou a Vyhlídkou s vinicí. Celá lokalita spadá do Pražské památkové rezervace.

Konventní zahrada je místem, kde rozjímají členové řádu, pro veřejnost je uzavřena. Opatská zahrada přiléhá ke klášteru z východní strany. V současnosti je využívána jako letní restaurace. Na Opatskou zahradu navazuje Vyhlídka s vinicí. Znalce vína bude jistě zajímat, že tu pěstují odrůdu Hibernal.

Největší, tzv. Velká strahovská zahrada se rozprostírá ve svahu u Strahovského kláštera mezi ulicemi Úvoz a Strahovská. V dolní části je ohraničena ul. Vlašskou, v horní části sahá ke Hladové zdi. Dominantou zahrady je Památný jasan ztepilý, který najdete ve svahu pod vyhlídkovou cestou. Koruna stromu sahá do výšky 37 metrů, obvod 510 cm, stáří stromu je 200 let.

Historie klášterních zahrad
Strahovská zahrada vznikla na území, které věnoval kníže Vladislav II. (pozdější král Vladislav I.) v roce 1140 řádu premonstrátů k založení kláštera. Prostorné pozemky byly vhodné pro založení vinic a zahrad, část z nich pokrývala obora. Na Petříně byly nalezeny vydatné zdroje pramenité vody, které byly za opata Jana Lohela svedeny podzemními štolami do zahrady a klášterních budov a zajišťovaly celkovou závlahu.

Ve snahách o zvelebování zahrady pokračoval jeho nástupce opat Kašpar z Questenberka, který nechal v letech 1613 – 1614 oddělit klášterní zahrady od nádvoří a hospodářských budov zdí. Do okolí letohrádku nechal vysadit několik cizokrajných stromů, z nichž se turecká líska dočkala našich časů.

V roce 1640 se stal opatem Kryšpín Fuk z Hradiště, který dobudoval klášterní vodovod a chystal se dál zvelebovat vinohrady a zahrady. V tom mu však zabránila devastující válka v roce 1648 za švédského vpádu. Klášterní budova, vinice a zahrady byly zpustošeny a téměř zničeny. Obnovitelem vinic a zahrad se stal Vincenc Makarius Frank, opat zvolený roku 1658. Nechal vysázet keře, stromy a vzácné květiny, založil dva skleníky při jižní zdi konventní zahrady. Nastupujícím opatem byl Jeroným Hirnheim, jež nechal vysázet v opatské i konventní zahradě olivy a pro vinice dal přivézt sazenice z jihomoravských a mělnických vinic.

V 1. polovině 19. století se ve strahovských zahradách věnovala velká péče ovocnářství. V 80. a 90. letech se ve Velké strahovské zahradě uskutečnila asanační a regenerační opatření. V letech 1991–1995 byla na prostranství těsně pod Opatskou zahradou vybudována, podle návrhu architekta Otakara Kuči, plošina s krásnou vyhlídkou na město, spolu se čtyřmi malými terasami s plodící vinnou révou. Vyhlídka poblíž konventní zahrady byla rekonstruována a na ní instalována socha Panny Marie z exilu. V pozdějších letech proběhly dílčí rekonstrukce zahradních ploch, byly strženy staré skleníky a postaveny nové, po boku konventní zahrady byla založena malá vinice.

www.strahovskyklaster.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here