Podzim v Prostějově ve znamení oslav, kultury a společenských akcí

0
505
Budova prostějovské radnice

Vydáte-li se na podzim na Hanou, nenechte si ujít návštěvu Prostějova. Čekají vás tradiční hodové slavnosti o víkendu 12 –13. září nebo Dny evropského dědictví, v jejichž rámci se otevřou brány tamních památek.

Pokud přijedete kdykoliv jindy, nabízí se vám třeba tato procházka městem:

Středu města a náměstí T. G. Masaryka dominuje budova nové radnice vysoká 66 metrů. Její plány vypracoval v letech 1909 – 1911 Karel Hugo Kepka, profesor české techniky v Brně. Stavba byla realizována v letech 1911–1914. Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v 1. a 2. patře. Zasedací sál městského zastupitelstva v 2. patře se na průčelí promítá předsazeným balkónem, třemi vysokými okny a střešním štítem.

Pohled na renesanční zámek

Vaší pozornosti by neměl uniknout ani zámek na sousedním Pernštýnském náměstí. Ten patří mezi nejvýznamnější historické stavby města a je spojen s moravským šlechtickým rodem Pernštejnů. První zmínky se objevují ve dvacátých letech 16. století. Předchůdcem zámku byla tvrz. Původně bohatě zdobený kamenný portál je dnes na tzv. Onšově domě na nám. T. G. Masaryka č. 24. Pod vrstvami omítek byla nalezena hodnotná výzdoba interiérů. Pojďme ale zpět do centra města, na náměstí T. G. Masaryka.

Oproti nové radnici stojí stavba bývalé, staré radnice, dnes Muzeum a galerie v Prostějově. Tento historicky cenný objekt byl dokončen roku 1530. Honosný portál, zhotovený italskými kameníky, symbolizoval tehdejší rozkvět města i prestiž purkmistra a konšelů. Oficiální otevření muzea na místě staré renesanční radnice proběhlo 17. září 1905.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Přímo za budovou muzea se tyčí věž kostela Povýšení Sv. Kříže. Společně s klášterem Augustiniánů jej roku 1391 založil na místě staršího zničeného kostela Petr z Kravař. Původně gotický kostel byl později barokně upraven, přestavbu projektoval italský architekt Giovanni Pietro Tencalla. Milovník moderny zde nalezne pozoruhodná díla jako fresky od Jano Köhlera, cyklus Křížové cesty od Františka Bílka z roku 1905 a zdařilé novogotické secesní okenní vitráže.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Naše kroky vedou centrem města dál, na Vojáčkovo náměstí k perle secese, Národnímu domu. Budova byla postavena v letech 1905 – 1907 podle plánů architekta Jana Kotěry. V době nacistické okupace byly secesní prvky výzdoby téměř zničeny, nákladné rekonstrukce se Národní dům dočkal ke 100. výročí svého otevření. Divadelní trakt Národního domu je příčnou restaurační budovou propojen se spolkovou částí, ve které se nachází kavárna, přednáškový sál, červený, modrý a zelený salonek a spolkové místnosti.

Za prostějovskými synagogami se vydáme do ulice Demelovy: Roh křižovatky s Demelovou ulicí na jižní straně tvoří bývalá Nová synagoga, velká budova postavená roku 1904 původně v secesním slohu podle návrhu vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Svatostánek byl orientován (netradičně) k jihu. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1939. V roce 1940 byla uzavřena a přeměněna na skladiště. Po válce budovu prodala židovská obec Církvi československé husitské, která ji v letech 1947 – 1949 adaptovala podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa na Husův sbor. Protější budova, která je v dnešní době v nedobrém technickém stavu, je někdejší empírová synagoga. Svého času sloužila i jako studovna židovské školy talmudu.

Relikt někdejší židovské čtvrti – blok domů zvaný „špalíček“

Ulicí Demelovou a Křížkovského se dostáváme až ke „špalíčku“, do jižní části někdejšího židovského ghetta. Největší a nejkrásnější zachovalou památkou zde je
dům č. 20 v Úprkově ulici 20. Jeho minulost je spojena s početnou prostějovskou židovskou komunitou. Dvoupatrový honosný dům o dvou dvorních křídlech, který se příliš dispozičně nezměnil doposud, byl postaven roku 1819 rodinou významného podnikatele Veitha Ehrenstamma. V domě dnes funguje restaurace, kavárna, vinný sklep, v horních patrech jsou byty. Hned sousední dům, Úprkova 18, je bývalý obecní dům židovské obce. V dnešní době slouží horní patra jako výstavní prostory Muzea a galerie v Prostějově, v přízemí je kavárna s příjemným posezením, v létě i na dvorku.

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here