Rozhovor s náměstkem ministra životního prostředí pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny panem Ing. Vladimírem Dolejským, Ph.Dr. na téma národní geoparky v ČR.

0
345
  1. V ČR existuje k dnešnímu dni celkem osm certifikovaných Národních geoparků. Jakou úlohu hraje MŽP ve spolupráci s Radou národních geoparků v růstu kvality činnosti národních geoparků u nás? Čím se lze pochlubit a co by naopak šlo zlepšit?

Role MŽP při rozvoji kvality geoparků je především certifikační, neboť ministr životního prostředí rozhoduje o tom, kterým územím certifikát „národní geopark“ na základě doporučení Rady národních geoparků udělit či neudělit a kterým národním geoparkům jej prodloužit  a kterým nikoliv. Vyzdvihnout lze skutečnost, že v současné době Rada národních geoparků de facto supluje činnost prozatím neexistující asociace národních geoparků. Vnímám však indicie toho, že ke vzniku takové asociace v dohledné době dojde. Rezervu spatřuji v propagaci samotné značky „národní geopark“, na kterou se v budoucnu hodláme více zaměřit.

  1. Jaké máte zkušenosti s národními geoparky a jak vnímáte jejich rozvoj?

V rámci svých pracovních aktivit, ale i ve volném čase samozřejmě české geoparky velmi rád navštěvuji a vždy mne osloví nasazení zpravidla velmi subtilních týmů, které je spravují a posouvají vpřed. Jsem však do jisté míry znepokojen tím, že v českém prostředí jsou ve srovnání se zahraničím doposud značné rezervy v odpovědnosti a iniciativě místních samospráv a dalších místních institucí. Principiální zásadou geoparků a tím, co je mj. odlišuje od státem zřizovaných chráněných území, je to skutečnost, že vznikají  a fungují iniciativou místních subjektů, které vnímají cennost dědictví Země na svém území a chtějí je chránit, poznávat a prezentovat, aniž by je k tomu stát nutil. Na druhou stranu s potěšením sleduji, jak postupně narůstá (i když dosud spíše marginální) počet starostů, zastupitelů, i představitelů krajů, které koncept geoparků velmi zaujal a investují do něj nejen finanční prostředky, ale také čas a lidské zdroje svých úřadů. Přestože vědí, že jde o investici, která se bude vracet v řádu desítek let.

  1. V letošním roce slaví Evropská sít geoparků 20 let od svého vzniku. Jaký ohlas mají české geoparky v evropském měřítku podle Vás?

Měl jsem příležitost navštívit některé globální geoparky UNESCO v Evropě, např.  ve Francii, Slovinsku či Finsku a mohu konstatovat, že se naše české geoparky nemají, s výjimkou už zmíněné liknavosti územních samospráv a s tím souvisejících nedostatečných investic do interpretační infastruktury, za co stydět. Náš jediný globální geopark UNESCO Český ráj vyniká nejen svým unikátním rozmanitým geologickým dědictvím (právem bývá označován učebnicí geologie), ale i mimořádnou scénickou hodnotou. Také kandidátský Geopark Barrandien je velmi výrazně vnímán geovědní komunitou celého světa. Přeshraniční spolupráce probíhající v rámci Česko-bavorského geoparku je, přestože zatím nejde o geopark UNESCO, inspirativní i pro již delší dobu fungující přeshraniční globální geoparky. Také Národní geopark Broumovsko má záměra jistě i potenciál v budoucnu aspirovat společně s polskými partnery na globální geopark UNESCO.

  1. Značka „národní geopark“ je ve vlastnictví MŽP. Jak propaguje a podporuje ministerstvo tuto značku na veřejnosti a mezi lidmi?

Naše ministerstvo propaguje pravidelně národní geoparky a jejich aktivity na veletrzích cestovního ruchu (Praha, Brno, Hradec Králové). Dále je prezentuje na své webové stránce i na resortních webech (Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody ČR, Správa jeskyní ČR), v různých časopisech, jakými jsou např. Ochrana přírody, Veronika, C.O.T., Všudybyl či TIM (úsměv) i  na různých konferencích a workshopech, v ČT, Českém rozhlase i při své spolupráci s univerzitami, nevládními organizacemi a dalšími institucemi.

  1. Jak vnímáte popularizaci geologie a tzv. věd o Zemi obecně, které stále ještě nejsou veřejností dostatečně pochopena, především kvůli vysoké odbornosti a složitosti?

Ano, máte pravdu, je nepochybně náročnější oslovit širokou veřejnost geovědní tématikou než živou přírodou. Geoparky proto pomocí názorného a lehce pochopitelného výkladu geologických fenomenů dokáží veřejnost zasvětit do posledních geovědních poznatků mj. i formou geoturistické nabídky či geo-gastronomie. Jejich působení tak přináší své první plody a je příslibem změny ve  vnímání neživé přírody jako pasivní kulisy té živé. Není třeba chodit až do soptícího kráteru, aby se o tom člověk přesvědčil a geoparky to tvořivě a vynalézavě dokazují.

  1. Co byste popřál týmům a fanouškům národních geoparků do nadcházejících let?

Především bych jim popřál rostoucí zájem o neživou přírodu a geovědní tématiku v jejich geoparku, o aktivity jím provozované a geolokality jím prezentované. Ať již ze strany návštěvníků či místních obyvatel, zvídavých seniorů či dětí a mládeže, odborné či široké veřejnosti. A přízeň Matky Země, která s námi, jak se zdá, začíná ztrácet trpělivost.

Děkuji za rozhovor.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here