Opět na výlet do měst a památek Moravské brány

0
98
Přerovský zámek, foto Bohumil Kratochvíl

Ani komplikace spojené s jarní vlnou koronaviru nezastavila města Moravské brány v plánování aktivit, které mají zpříjemnit turistům léto. I když se letos některé akce neuskuteční nebo jen v omezené míře, stále je z čeho vybírat a na co se těšit. Takže – opět můžete bránou ve středu Moravy projít pěšky, prosvištět na kole, nechat se houpat na vlnách řek, procházet se podzemím nebo se podívat na kraj z ptačí perspektivy… stačí si vybrat z bohatého „meníčka“.

Přerov má své skryté příběhy

Muzeum Komenského v Přerově, výstava Zdeňka Buriana; foto Iveta Juchelková

Tradiční svatovavřinecké hody sice nejsou letošním lákadlem Přerova, ale město pyšnící se zajímavou historií má i tak co nabídnout. Rovnýma nohama se můžete ocitnout třeba v jedné ze sérií tras Skrytých příběhů, které vás přenesou do hluboké minulosti. „Zábavná hra v podobě mobilní aplikace, která je zdarma ke stažení, obsahuje výletní trasu, na níž budete poznávat jak poutavá místa, tak i historické postavy. Na trase je několik zastavení, na kterých se zaposloucháte do napínavého příběhu. Jeho vypravěčem bude sám Jan Amos Komenský, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s Přerovem,“ uvedla vedoucí přerovského Městského informačního centra Jolana Plšková.

A když už Přerov – a když už historie, pak zcela jistě i návštěva Muzea Komenského! Muzejníci letos připravili několik zajímavých prezentací, na které do muzea v zámku na Horním náměstí láká Kristina Sehnálková: „Výstava nazvaná „Nevěsty z jiných světů. Cizinky v nás“ nás ponoří do příběhů žen, které odešly za největší změnou svého života. Milovníci pravěku a prací Zdeňka Buriana si zase přijdou na své na výstavě „Zdeněk Burian. Školní
nástěnné obrazy“. Další výstava s názvem „První proti okupantům. Přerovské povstání v roce 1945“ interaktivním způsobem přenese návštěvníky do přerovských událostí 1. a 2. května roku 1945. A v prostorách zámku nemůže být zapomenuto ani letošní 350. výročí úmrtí J. A. Komenského, který ve městě učil a žil. A jak si tohoto velikána v Přerově připomínají? Přijeďte se přesvědčit přímo do muzea, které nese jeho jméno!

Kdo má ovšem raději přírodu než historii, ten může procházkou kolem Bečvy či parku Michalov dojít k ORNIS – ornitologické stanici v Bezručově ulici, která taktéž patří pod muzeum, a tady se dozvědět, co je náplní slova „čižba“. Ptáčnictví je tu představeno ve svých mnohdy velmi protikladných podobách.

Komorní projekty na Helfštýně a kov v Lipníku

Hrad Helfštýn, vizualizace projektu Záchrany paláce; foto fotoarchiv Muzea Komenského v Přerově

Ale ani tím přerovské muzeum nekončí – pod jeho správu totiž spadá středověký hrad Helfštýn, jedna z významných dominant Moravy. Pevnost si ale částečně zachová svou nedobytnost až do srpna roku 2020, neboť kvůli mimořádné stavební akci na hradním paláci zůstává Helfštýn v obležení stavařů. „Návštěvníci se do areálu dostanou pouze od úterý
do neděle – od prázdnin snad již včetně zpřístupněného torza paláce. Velké festivaly letos neuspořádáme, nahradí je spíše komorní projekty zaměřené na výtvarné, řemeslné a divadelní dílny,“ konstatuje kastelán Jan Lauro. Ten láká i na sezónní výstavu „Příběh torza“, která prezentuje výběr historických vyobrazení Helfštýna, archeologické nálezy, dobové studie či pohlednice, a na dočasnou expozici archeologie a ražby mincí, kterou návštěvníci najdou v budově Pekárny.

Lipník nad Bečvou, výstava Kov ve městě 2019; foto Antonín Cikánek

A cestou z hradu nemůžete minout Lipník nad Bečvou. Chcete-li se dozvědět více o jeho historii a zákoutích, máte možnost využít služeb průvodce, které budou až do konce září bezplatné. Navštívíte s ním například zvonici, ve které se nachází starobylý hodinový stroj, podíváte se do bývalé židovské synagogy i na jeden ze dvou židovských hřbitovů. „Putování historickým jádrem je završeno na unikátní střešní zahradě, pod níž se nachází galerie Konírna, kde je aktuálně k vidění výstava regionálních fotografek „Ženy v odstínech šedi,“ zve Ivana Debnárová z městského úřadu. Připomíná rovněž, že Lipník coby kovářské město bude i letos lákat turisty na exteriérovou výstavu „Kov ve městě“ a k vidění je stálá expozice Alfreda Habermanna. Město pohledem z ptačí perspektivy můžete zhlédnout výstupem na věž kostela sv. Jakuba.

Hranice a Teplice nad Bečvou – historie, zdraví i adrenalin

Lipník nad Bečvou, Střešní zahrada a strom (zvaný) Opičák. Foto: Martin Necid

Příjemně strávit čas můžete i v Hranicích. Malebné městečko s historickým centrem, renesančním zámkem, měšťanskými domy a podloubím nabízí návštěvníkům mnoho atraktivit i jedno prvenství. „V centru si můžete prohlédnout synagogu, která slouží jako galerie a představuje díla významných umělců. Navštívit můžete muzeum na Staré radnici a obdivovat krásy města z radniční věže,“ připomíná Kateřina Šváčková z městského úřadu. A láká i k největší chloubě – Hranické propasti, která je s celkovou hloubkou 473,5 metrů nejhlubší propastí České republiky a s hloubkou vody 404 m současně nejhlubší zatopenou propastí světa. O unikátní propasti se turisté dozvědí více informací v Infocentru Hranické propasti, které se nachází v nádražní budově Teplice nad Bečvou nedaleko lázeňské promenády.

Hranice, Náměstí od Motošína; foto Martin Necid

Více o historii teplických lázní prozrazuje jejich ředitelka Bohdana Opočenská: „První kamenné lázně tu vybudoval majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí v roce 1553. Přímo pod lázeňskými budovami se totiž nacházejí skalní pukliny, navazující na rozsáhlý jeskynní systém. Právě tam vyvěrá ona zázračná léčivá voda, silně obohacená minerály a oxidem uhličitým – teplická kyselka.“ Lázně mají přívětivé heslo, lákající na dovolenou, která léčí vodou a moravskou péčí. Kromě „rozmazlování“ si tu mohou zájemci užít pohyb v několika sportovních areálech, půjčit si elektrokolo, udělat si vycházku s holemi… anebo se při vycházce „zatoulat až do podzemí“. A na „expedici“ pod povrch už láká dlouholetá vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková: „Jeskyně nabízejí prohlídku tajuplného světa, který kromě běžných srážkových vod vytvářela také teplá uhličitá kyselka, což je v rámci České republiky unikátní. Stěny jeskyní zdobí keříčky minerálu aragonitu a nejnižší části zaplavuje oxid uhličitý. Výpravy s průvodcem samozřejmě procházejí v bezpečné úrovni nad plynovými jezery.“ Poslední zpřístupněnou prostoru, Mramorovou síň, letos obohatí výstava sochařky a malířky Kristiny Veskové z Janové na Valašsku.

Hranická propast; foto Jiří Necid

www.prerov.eu
www.prerovmuzeum.cz
www.mesto-lipnik.cz
www.helfstyn.cz
www.mesto-hranice.cz
www.ltnb.cz
www.caves.cz
www.hranickapropast.cz

Lázně Teplice nad Bečvou; foto archiv lázní

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here