Nejznámější Strahovská knihovna s rozsahem kolem půl milionu knižních svazků dominuje v návštěvnosti Strahovského kláštera. Neméně známá je sbírka obrazů, čítající téměř půldruhého tisíce maleb od středověku po současnost. Expozice, tvořící soubor děl uměleckého řemesla, se dostala do majetku kláštera jako dar nebo na objednávku. Klášter vlastní a ve většině případů i uchovává desetitisíce dalších sbírkových předmětů.
Dominantou knihovny jsou knihovní sály. Dnešní Teologický knihovní sál postavil opat Jeroným Hirnhaim (1670–1679) a v roce 1679 v něm bylo uloženo 5 564 svazků. Druhý sál, dnes nazývaný Filosofický, byl vybudován za opata Václava Mayera (1779–1800) v letech 1792–1794.
Obrazárna, jejíž základ byl dán již roku 1835. Část je instalovaná v chodbách ambitu v patře konventní budovy. Dvě stovky maleb prezentují část sbírky z doby od 14. do poloviny 19. století. Kolekce je členěna do několika oddílů, jako malířství a sochařství 1300–1550, rudolfínské malířství, flámské malířství, italské malířství a středoevropské malířství 17.–19. stol.
Nejstarší umělecká produkce, vytvořená přímo pro Strahov, se díky osudům kláštera v 15. a 16. století téměř nedochovala. Počet obrazů a soch vzrostl v průběhu první třetiny 17. století, a to především díky zakázkám u malíře Jana Jiřího Heringa. Tehdy vzniklo množství závěsných maleb, z nichž velká část se dochovala do dnešní doby. Ve druhé polovině 17. století malovali pro strahovskou kanonii Antonín Stevens ze Steinfelsu, Michael Willmann a Jan Kryštof Liška. Mimopražské objekty kanonie počátkem 18. století ozdobily práce Michaela Václava Halbaxe a Petra Brandla. Zvláště v prostředí Strahova pak na ně navázal také Václav Nosek/ Nosecký a jeho syn, zdejší konventuál a malíř Siard Václav Nosecký. Po poškození Strahova bombardováním v roce 1742 působili na obnově kláštera přední sochaři a malíři, jako např. Jiří Vilém Josef Neunhertz, František X. Karel Palko či Franz Lichtenreiter. V roce 1794 na fresce nového knihovního sálu pracoval Franz Anton Maulbertsch.
Výstava výtvarných děl běloruských umělců: „Bělorusko – moje srdce, zlatá země“
Otevřeno denně
9–17.00 hod., polední pauza 12–13.00 hod.
vyjma Štědrého dne, Božího hodu vánočního
(25. prosince) a Velikonoční neděle (letos 21. dubna).
Strahovská obrazárna:
Otvírací doba od 1. 3. 2019 9–11:30, 12:30–17:00
vyjma Štědrého dne, Božího hodu vánočního
(25. prosince) a Velikonoční neděle (21. dubna).
Strahovský klášter
Strahovské nádvoří 1/132
118 00 Praha 1 – Hradčany
Doprava:
z centra města: tramvaj č. 22 (stanice Pohořelec)
www.strahovskyklaster.cz
